Foto: ahmed akeri @ Pexels
České zdravotnictví je zvyklé na to, že se na novinky čeká dlouho. Nejdřív posouzení, potom razítka, pak další administrativní kolečko. Nové vedení VZP teď ale naznačuje, že alespoň v části systému už nechce takový postup dál trpět. Pojišťovna chce otevřít dveře technologiím, které by mohly pacientům pomoci dřív, než projdou běžným a často velmi zdlouhavým schvalováním. První na řadě mají být lidé se srdečním selháním.
Právě u této diagnózy jsou čísla mimořádně tvrdá. Až čtvrtina pacientů se po prodělaném srdečním selhání vrací do nemocnice už během jednoho měsíce, do půl roku je to až polovina. Zároveň jde o léčbu, která podle zdravotnických statistik zatěžuje systém částkou až sedm miliard korun ročně. Šéf VZP Ivan Duškov je přesvědčen, že část opakovaných hospitalizací i některým úmrtím by šlo předejít, pokud by se do péče rychleji zapojily technologie schopné průběžně hlídat zdravotní stav pacienta a včas upozornit na zhoršení.
Hodinky nebo prsten místo čekání
Plán VZP je v tomto směru poměrně konkrétní. Pacient, který prodělal srdeční selhání, by při odchodu z nemocnice mohl dostat chytré hodinky nebo chytrý prsten, a to bez přímé úhrady z vlastní kapsy. Zařízení by pojišťovna poskytla na tři měsíce, tedy právě na období, kdy je návrat do nemocnice nejčastější. Naměřené hodnoty by nesledoval jen sám pacient, ale koordinátor péče. Pokud by se objevil problém, informoval by ošetřujícího lékaře, který by mohl zasáhnout dřív, než se stav výrazně zhorší.
Podstatné ale je, že nejde jen o jeden nápad s chytrými hodinkami. VZP chce změnit samotný přístup k úhradám nových technologií. Dnes se podle Duškova na standardní posouzení čeká mnohdy i pět let. V oboru, kde se vývoj posouvá velmi rychle, je to doba, po které může být původně moderní řešení dávno za zenitem. Pojišťovna proto chce spouštět krátkodobé pilotní projekty a během nich si účinnost nových pomůcek vyhodnocovat sama. Po tuto dobu by měly mít podmíněnou, tedy dočasnou úhradu. Pokud se osvědčí, mohou v systému zůstat natrvalo. Pokud ne, skončí.
Změna, která míří dál než jen kardiologie
Duškov chce tento model rozjet už letos v červenci, pokud ho schválí správní rada VZP. Podle jeho vyjádření nemá jít o žádný volný experiment. Úhrady i účinnost technologií má posuzovat skupina odborníků složená nejen z lékařů, ale i ze zástupců dalších profesí. Součástí má být také sociolog, který by hodnotil širší společenský dopad. Pojišťovna si zároveň chce sbírat vlastní data, na nichž bude rozhodování stát. V jiném vystoupení Duškov doplnil, že testování má běžet zhruba 12 nebo 24 měsíců, po nichž se rozhodne, zda daný nástroj v systému zůstane.
Klienti VZP mají k výhodám blíž: klub se nově propojuje s Moje VZP
Na tom, že podobná cesta dává smysl, se shodují i oslovení odborníci. Kardiolog Petr Neužil upozornil, že důležité není jen rychlejší zpřístupnění moderních technologií, ale také to, že pojišťovna získá přímou zpětnou vazbu a na vlastních datech si ověří, zda opravdu platí jen to, co je účinné a ekonomicky obhajitelné. Připomněl také, že podobný systém už viděl v Německu. Podle něj dnes přibývá různých monitorovacích produktů, ale ne všechny pacientům skutečně pomohou.
Neužil zároveň zmínil, že jeho pracoviště v Nemocnici Na Homolce právě vyvíjí zařízení, které se pacientovi zavádí do dolní duté žíly. Když se tato žíla rozepíná, senzor na změnu reaguje a lékař dostane upozornění. Smysl je jednoduchý: mít pacienta pod nepřetržitým dohledem a zachytit problém včas, protože právě rychlost zásahu je u srdečního selhání zásadní.
Podobně mluví i další kardiolog Josef Veselka. Podle něj platí, že čím lépe je kardiologický pacient monitorovaný, tím lepší výsledek lze očekávat, ať už jde o poruchy srdečního rytmu, ischemickou chorobu srdeční nebo vysoký krevní tlak. Současně ale upozorňuje, že celý systém musí být opravdu pečlivě navržený a postavený na dobře nastavených kontrolních mechanismech.
Tvrdá data ukazují, proč to VZP řeší právě teď
Srdeční selhání se v Česku týká přibližně 365 tisíc lidí ročně a podle odborníků bude pacientů dál přibývat. Petr Neužil odhaduje, že do roku 2030 může jejich počet narůst o 40 procent. Rehospitalizace jsou přitom časté, do nemocnice se do roka vrátí až polovina pacientů a asi pětina lidí během prvního roku sledování zemře. V takové situaci dává snaha o včasné zachycení zhoršení stavu velmi konkrétní logiku.
VZP navíc nechce zůstat jen u srdečního selhání. Nové technologie chce využívat i v dalších oblastech, například při sledování, zda se pacient během hospitalizace nenakazil odolnou nemocniční infekcí. Takzvané nozokomiální nákazy podle údajů Státního zdravotního ústavu ročně zasáhnou kolem 150 tisíc pacientů a zhruba deset tisíc lidí jim nakonec podlehne. I to je jeden z důvodů, proč pojišťovna tlačí na pružnější model, který by nečekal celé roky na to, až systém administrativně dohoní technický vývoj.
Do širší debaty patří i další diagnózy. Neužil upozornil třeba na fibrilaci síní, jejíž výskyt za posledních deset let vzrostl o 23 procent. U této nemoci je včasné rozpoznání a léčba rovněž klíčová, protože pacienti mají až sedmkrát vyšší riziko mrtvice. V srdci se jim tvoří sraženiny a přibližně 70 procent z nich končí v mozku. I z tohoto pohledu je zřejmé, proč se kolem vzdáleného monitoringu a rychlejšího zavádění technologií začíná vést stále vážnější debata.
Foto: Foto: pexels.com | Zdroj: VZP
