Foto: Ensana
Zdravotní benefity už v Česku dávno nejsou jen o rychlém nákupu v lékárně. Využívá je až 42 % zaměstnanců a z dat Edenred Benefit Indexu je vidět, že se jejich chování postupně mění. Celkový objem útrat zůstává meziročně téměř stejný, lidé ale častěji sahají po službách, které mají dlouhodobější efekt a souvisejí s prevencí, regenerací nebo komplexnější péčí o tělo i psychiku.
Zároveň se rozšiřuje nabídka zdravotních služeb a produktů, na které lze benefity uplatnit, a to i mimo velká města. A od příštího roku se navíc zvedne daňově uznatelný limit pro zdravotní benefity na 48 967 Kč, což je o 2 410 Kč více než v minulém roce, protože částka vychází z průměrné mzdy.
Co všechno se do zdravotních benefitů počítá
Do zdravotních benefitů spadají služby a produkty poskytované zdravotnickými zařízeními, případně ty, na které byl vystaven lékařský předpis. Edenred Benefit Index, který srovnává čerpání benefitů u zaměstnanců za leden až říjen 2024 a 2025, ukazuje stabilní obraz: v obou letech tvořily zdravotní služby přibližně 50 % všech benefitních transakcí.
Ochota investovat do zdraví tedy zůstává. Mění se ale to, za co zaměstnanci platí. „Lékárny pokrývají řadu praktických potřeb. Data ale stále jasněji ukazují přesun části útrat k péči, která má dlouhodobější dopad, tedy takové, která řeší zdraví systematičtěji a zahrnuje preventivní zdravotní prohlídky nebo specializovaná vyšetření,“ říká Aneta Martišková, ředitelka vnějších vztahů Edenred.
Připomíná také výsledky březnového průzkumu: zdravotní benefity využívá 42 % zaměstnanců a dalších 40 % by si je přálo mít. Podle Martiškové je to signál, že péče o zdraví se pro řadu lidí posouvá od řešení potíží k prevenci, regeneraci a dlouhodobému přístupu k tělu i psychice.
Optiky a lázně v plusu, některé služby naopak klesají
Změnu nejlépe ukazují kategorie mimo lékárny, které mají největší meziroční dynamiku. Nejvýrazněji rostou léčebné lázeňské pobyty, u nichž se objem čerpání zvýšil o 2,73 %. Část tohoto posunu může souviset s tím, že zaměstnanci začínají lázně vnímat nejen jako řešení konkrétních zdravotních problémů, ale i jako prvek prevence. „Data tak naznačují širší trend, kdy se léčebné pobyty v lázeňských domech postupně stávají přirozenou součástí dlouhodobé péče o zdraví,“ doplňuje Martišková a připomíná, že v rámci prevence lze benefity uplatnit také na úhradu očkování.
Roste i útrata v očních optikách, meziročně o 0,64 %. Brýle a korekční pomůcky mohou rodinný rozpočet zatížit citelně, a možnost platit je z benefitů pro řadu lidí znamená praktickou a dlouhodobou úlevu.
Naopak u kategorií, které bývají alespoň částečně hrazené zdravotní pojišťovnou, je patrný pokles. Týká se to například fyzioterapie, rehabilitace a hydroterapie.
Vedle těchto větších položek se postupně zvedá i využívání dalších služeb, které samy o sobě tvoří jen menší podíly, dohromady ale dokreslují změnu v přístupu ke zdraví. Benefity lidem pomáhají uhradit očkovací vakcíny, které by jinak platili v plné výši, a využít je v obdobích vyššího zájmu o preventivní ochranu, například během sezónních respiračních vln nebo při lokálních epidemiích.
Mírně roste také dentální péče hrazená z benefitů. V některých regionech je obtížné najít zubního lékaře, který přijímá nové pacienty v rámci veřejného zdravotního pojištění, a část zaměstnanců proto volí benefity pro preventivní prohlídky nebo menší zákroky.
Pozvolně stoupá i oblast psychologie. Nejde jen o reakci na akutní potíže, stále více lidí podle Martiškové vyhledává odborníka dříve, aby předešli přehlcení, stresu nebo vyhoření a podpořili tak fyzické i duševní zdraví.
Prevence jako slabé místo, kde mohou pomoct i zaměstnavatelé
Na pozadí těchto trendů se vrací dlouhodobý problém: prevence v Česku často pokulhává. „Na zdravotní prohlídky pravidelně dochází méně než polovina Čechů. U specializací jako je stomatologie nebo gynekologie je situace ještě horší. V obou případech by preventivní prohlídka měla proběhnout jednou za rok a tuto frekvenci dodržuje jen zhruba 30 až 35 % všech pacientů,“ říká Jakub Kratochvíl, výkonný ředitel Unicare Medical Center. Podle něj je v tuzemsku běžné řešit zdraví reaktivně a odbornou pomoc vyhledat až ve chvíli, kdy problém přeroste do vážnějších komplikací, což z pracovního hlediska zbytečně navyšuje náklady pacientům i firmám. Proto považuje za důležité zapojení zaměstnavatelů jako aktivních zprostředkovatelů a motivátorů.
Vývoj čerpání zároveň ukazuje, že lidé stále častěji kombinují více typů péče, od vyšetření přes regeneraci až po podporu psychické pohody. Nabídka služeb se navíc rozšiřuje: letos přibyly specializace jako logopedie, lymfologie, mamografický screening nebo prenatální péče. Zatím sice tvoří menší část čerpání, ale rozšiřují možnosti, jak benefity využít podle individuálních potřeb.
Důležité také je, že benefity se často netýkají jen samotného zaměstnance. V řadě případů je lze uplatnit i ve prospěch rodinných příslušníků a blízkých, takže podpora zdraví se přirozeně přenáší i do domácností.
K rozšíření dopadů přispívá i snaha zlepšit dostupnost péče mimo velká města. Širší síť poskytovatelů umožňuje skládat péči flexibilněji podle toho, co je v místě bydliště nebo práce reálně k dispozici. „Zdravotní benefity dnes lidem umožňují péči více personalizovat. Každý si může zvolit to, co mu dává největší smysl, ať už jde o regeneraci, vyšetření nebo podporu duševní kondice. Je to pozvolná, ale zřetelná změna,“ uzavírá Martišková.
Firmy mohou podle odborníků přispět i prakticky, pokud dokážou benefity zviditelnit a srozumitelně vysvětlit jejich přínosy. Kratochvíl v této souvislosti připomíná, že díky informacím o zdravotním stavu a včasné reakci na varovné signály se snižuje riziko budoucích komplikací, prodlužuje se délka aktivního života ve zdraví a v neposlední řadě se omezují i budoucí náklady na léčbu. Podpora zaměstnavatele podle něj zároveň posiluje sounáležitost a loajalitu, což se promítá do motivace a produktivity, a prevence pomáhá snižovat absenci i náklady spojené se zástupy a zaškolováním.
Foto: Ensana | Zdroj: edenred.cz
