Foto: pxhere.com
Pojišťovny v Česku mají za sebou mimořádně náročné období. Jen v roce 2024 vyplatily za škody způsobené požáry 3,1 miliardy korun. Už samotné toto číslo řadí požár mezi nejničivější pojistné události. Letos je situace ještě horší.
Za prvních devět měsíců roku 2025 evidují pojišťovny 4 243 pojistných událostí z požárů. To je o 11 % více než ve stejném období roku 2024, kdy šlo o 3 823 událostí. Zatímco loni za tři čtvrtletí činil objem vyplacených náhrad z požárů přibližně 2,17 miliardy korun, letos už se dostal na 4,7 miliardy. Škody se tak více než zdvojnásobily.
Tříčtvrtletní hodnota za letošní rok zároveň výrazně překonává nejen celý loňský rok, ale i dlouhodobý průměr. V letech 2016 až 2024 se pojištěné škody z požárů pohybovaly zhruba na úrovni 2,75 miliardy korun za rok. Z dlouhodobého hlediska je tedy rok 2025 z pohledu požárů nejhorší za poslední dekádu.
Podle analytika České asociace pojišťoven Petra Jedličky stojí za mimořádně vysokými škodami zejména požáry průmyslových objektů. Ty bývají rozsáhlejší a dražší než požáry v běžných domácnostech. Průměrná výše jedné pojistné události z požáru se zvýšila z loňských zhruba 569 tisíc korun na současných 1,111 milionu. To je nárůst o 95 %.
Rok 2025 navíc přinesl několik výrazně medializovaných požárů. Mezi největší patří zejména:
- 23. dubna požár ve vědeckotechnickém parku v Ostravě-Porubě
- 28. dubna požár výrobní haly v Chodové Plané v okrese Tachov
- 20. května požár průmyslové haly v Kosičkách v okrese Hradec Králové
- 11. června požár bytového domu v Brně-Chrlicích
- 17. června požár výrobní a skladovací haly pily ve Velkých Karlovicích v okrese Vsetín
Tyto události dobře ilustrují, jak rychle mohou škody narůstat, pokud dojde k požáru většího objektu nebo v hustě obydlené oblasti.
Češi se požáru bojí, ale pojistka je často zastaralá
Požár patří i v očích veřejnosti k největším hrozbám. Podle aktuálního průzkumu České asociace pojišťoven považuje 37 % lidí požár za největší riziko pro svůj majetek. Na druhém místě zmiňují extrémní vítr, vichřici nebo tornádo s podílem 18 %. Následuje voda z prasklého potrubí se 17 %. Povodně a záplavy vzbuzují nejmenší obavy, obává se jich 7 % dotázaných.
Přesto se ukazuje, že české domácnosti nejsou na následky požáru finančně připraveny. V loňském roce pojišťovny registrovaly přes 5 tisíc požárů na majetku občanů. Zdaleka ne všechny škody byly pojištěné a u velké části těch pojištěných nebyly smlouvy nastaveny na reálnou hodnotu domu nebo bytu.
Podle dat České asociace pojišťoven je až 70 % nemovitostí podpojištěno. V praxi to znamená, že pojistná částka je v průměru o 40 % nižší, než by odpovídalo skutečné reprodukční hodnotě nemovitosti. Pojistná částka se často pohybuje jen okolo 60 % částky, která by byla potřeba na znovupostavení domu v dnešních cenách.
Důvod je jednoduchý. Ceny stavebních materiálů, práce i energií v posledních letech výrazně vzrostly. Mnoho lidí přitom ponechalo pojistné smlouvy ve stejné výši, jakou sjednali před pěti nebo deseti lety. Na papíře mají nemovitost pojištěnou, ve skutečnosti by jim ale v případě větší škody chyběly stovky tisíc až miliony korun.
Výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek upozorňuje, že lidé často věří, že podpisem pojistné smlouvy mají problém vyřešený na dlouhá léta. K aktualizaci se nevracejí, dokud nepřijde zásadní problém. Zklamání pak přichází ve chvíli, kdy zjistí, že z pojistného plnění nový dům nepostaví ani neopravy všechny škody.
Podpojištění se přitom neprojeví jen při naprostém zničení domu. Pokud je nemovitost pojištěna na nižší částku, může pojišťovna krátit plnění ve stejném poměru i u částečných škod. To se týká situací, kdy požár zasáhne například jen střechu, jednu místnost nebo část fasády.
Podpojištění v praxi: rodina, která musela doplatit polovinu škody
Jak konkrétně může podpojištění dopadnout na rodinný rozpočet, ukazuje případ rodiny z Karlovarského kraje. Jejich dům měl odhadovanou hodnotu 1,6 milionu korun. V pojistné smlouvě však byl zajištěn pouze na 400 tisíc.
Požár vznikl kvůli zapomenutému zapnutému sporáku. Zničil kuchyň, poškodil dveře, omítky i podlahy. Celkové náklady na opravu se vyšplhaly téměř na 480 tisíc korun. Pojišťovna při šetření zjistila, že nemovitost je minimálně o 50 % podpojištěná. Výsledkem bylo krácení pojistného plnění a rodina musela zhruba polovinu částky doplatit z vlastních úspor.
Podle gestorky neživotního pojištění České asociace pojišťoven Lenky Slabejové nejde o ojedinělý případ. Mnoho lidí má pojistku nastavenou na hodnotu, která odpovídala realitě před řadou let, nikoli současným cenám stavebních prací. Požár přitom neškodí jen plameny. Významnou část škod způsobuje také voda při hašení, chemické prostředky, kouř a saze.
Jak se podpojištění vyhnout
Dobrou zprávou je, že riziku podpojištění lze poměrně snadno předejít. Klíčová je pravidelná kontrola nastavení pojistné smlouvy. Odborníci doporučují projít pojistnou částku přibližně každé dva až tři roky. Rozumné je udělat to také vždy po větší investici do domu či bytu.
Jde například o situace, kdy proběhne rekonstrukce, přístavba, výměna střechy, instalace fotovoltaické elektrárny nebo modernizace vytápění. Každý takový zásah zvyšuje hodnotu nemovitosti, a tedy i částku, na kterou by měl být dům pojištěn.
Užitečným nástrojem může být takzvaná indexace. V praxi jde o mechanismus, kdy pojišťovna automaticky navyšuje pojistnou částku podle vývoje cen nemovitostí a inflace. I u indexované smlouvy je však vhodné sledovat, zda nedošlo k jednorázovému skoku v hodnotě domu například po rozsáhlejší rekonstrukci.
Česká asociace pojišťoven doporučuje pojistnou částku přepočítat zejména v těchto chvílích:
- po rekonstrukci, přístavbě nebo výrazné změně vybavení
- po skokovém růstu cen stavebních materiálů nebo práce
- po uplynutí několika let od sjednání smlouvy
Jak průzkum probíhal
Informace o vnímání rizik a o podpojištění domácností vycházejí z průzkumu Pojištění majetku a podpojištění, který pro Českou asociaci pojišťoven realizovala nezávislá agentura Ipsos.
Sběr dat proběhl prostřednictvím aplikace Instant Research na dvou reprezentativních vzorcích populace ve věku 18 až 65 let. První tvořilo 1 575 respondentů rozdělených podle pohlaví, věku, vzdělání, čistého příjmu, druhu pojištění, regionu a velikosti místa bydliště. Druhý vzorek zahrnoval 2 053 respondentů ve stejném věkovém rozmezí. Průzkum proběhl online.
Z výsledků je zřejmé, že požáru se obává značná část veřejnosti. Ještě více než strach by však měla hrát roli střízlivá kontrola pojistných smluv. V situaci, kdy škody rostou na rekordní úroveň a letos překonaly všechny statistiky posledních let, se může správně nastavené pojištění stát rozdílem mezi zvládnutelnou nepříjemností a finanční katastrofou.
Foto: pxhere.com | Zdroj: Česká asociace pojišťoven
