PojMag.cz

Magazín o pojišťovnách a pojištění

Na co mám jako pacient nárok od začátku roku 2022? Došlo k nějakým změnám ve zdravotní péči?

lekar-doktor-osetreni


Od 1. 1. 2022 je ve zdravotní péči změn celá řada. Týkají se např. očkování hrazených z veřejného zdravotního pojištění, stomatologie a ortodoncie, zdravotnických prostředků, indikace hrazené domácí péče, zavedení pilotního projektu rozšíření laboratorního novorozeneckého screeningu o SMA a SCID, populačního pilotního programu časného záchytu karcinomu plic a dalších. Přinesla je novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a souvisejících právních předpisů. Níže jsou uvedeny nejzásadnější z nich.

Ve skupině stomatologických výrobků jsou od 1. 1. 2022 nově plně hrazeny z prostředků zdravotního pojištění korunky estetické plášťové z kompozitního plastu na přední zuby, které byly doposud hrazeny se spoluúčastí pojištěnce. Celkové snímatelné náhrady a částečné snímatelné náhrady jsou nadále plně hrazeny v základním provedení, ale nově pojišťovna částečně přispívá i na ostatní částečné či celkové snímatelné náhrady, které doposud nebyly hrazeny. Tímto pojištěnci získávají možnost úhrady ze zdravotního pojištění na výrobky z nových materiálů či za použití nových technologií.

V oblasti ortodoncie nově platí, že ortodontické výkony jsou plně hrazené ze zdravotního pojištění jen u pacientů do dosažení 22 let věku a u starších pojištěnců jen za předpokladu, že jde o pojištěnce s těžkými vadami chrupu – rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). U těchto pojištěnců jsou zároveň nově hrazeny i náklady na fixní ortodontický aparát, které doposud i u této skupiny pojištěnců nebyly hrazeny. Pro ortodontické výrobky (snímací aparáty) platí, že plně hrazené bez omezení věkem jsou pouze u pojištěnců s těžkými vadami chrupu. Pro ostatní skupiny pojištěnců jsou ortodontické výrobky hrazeny nadále pouze částečně, ale nově pro ně platí omezení věkem 22 let.

Ke změnám dochází od 1. 1. 2022 také v případě úhrady zdravotních služeb v oblasti asistované reprodukce. Navýšena je horní věková hranice, která určuje, do jakého věku jsou tyto služby hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Věkovým limitem je tedy dosažení věku 39 let + 365 dní. Metody a postupy v rámci služeb asistované reprodukce (IVF = in vitro fertilizace = mimotělní oplodnění) jsou tedy od 1. 1. 2022 hrazeny z veřejného zdravotního pojištění ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 let do dne dovršení 40 let (39 let + 365 dní), a dále ženám ve věku od 22 let do dne dovršení 40 let (39 let + 365 dní). Ostatní podmínky zůstávají stejné, tedy metoda asistované reprodukce je hrazena na základě doporučení registrujícího lékaře v oboru gynekologie a porodnictví. Úhrada je i nadále možná nejvíce 3x za život, nebo bylo-li v prvních dvou případech přeneseno do pohlavních orgánů ženy nejvýše jedno lidské embryo vzniklé oplodněním vajíčka spermií mimo tělo ženy, 4x za život.

Od 1. ledna 2022 je zahájen pilotní projekt rozšíření laboratorního novorozeneckého screeningu o spinální muskulární atrofii (SMA) a těžkou kombinovanou imunodeficienci (SCID). Tento novorozenecký screening se provádí laboratorním vyšetřením suché kapky krve získané odběrem krve z patičky novorozence 48–72 hodin po narození. Odhalení onemocnění v prvních dnech života novorozence je naprosto klíčové pro včasné zahájení adekvátní léčby. Pilotní projekt je naplánován na dva roky.

K 1. lednu 2022 je také spuštěn populační pilotní program časného záchytu karcinomu plic, který je zaměřen na záchyt časných stádií karcinomu plic. Vyšetřit se mohou nechat kuřáci (současní či bývalí), jejichž kuřácká minulost představuje alespoň 20 balíčkoroků (tedy 20 cigaret denně po dobu 20 let) a jsou ve věku 55–74 let. Indikovat pacienta na CT vyšetření může praktický lékař či pneumolog. Tento pilotní program by měl trvat 5 let.

Změny se také týkají lázeňské péče. Návrh na lázeňskou péči jako hrazenou z veřejného zdravotního pojištění podává zdravotní pojišťovně lékař registrujícího poskytovatele, ambulantní specialista, jenž péči doporučil, nebo ošetřující lékař při hospitalizaci. V praxi to znamená, že lázeňskou péči zpravidla doporučuje odborník-specialista pro jednotlivé druhy onemocnění tak, jak je uvedeno u jednotlivých indikací v indikačním seznamu, a nově tento lékař může zároveň návrh i vystavit. Návrh schvaluje i nadále zdravotní pojišťovna. Změna nastala v případě přímého přeložení pacienta z akutní lůžkové péče do lázeňské péče, v takovém případě se schválení zdravotní pojišťovnou nevyžaduje (návrh je však podáván zdravotní pojišťovně standardním způsobem). Změna nastala i u termínu nástupu na léčení – ten se nyní počítá ode dne schválení návrhu zdravotní pojišťovnou.

Několik novinek se dotklo i oblasti zdravotní péče ve vlastním sociálním zařízení. Od nového roku mohou indikovat domácí péči po omezenou dobu (14 dní, v případě paliativní péče až 3 měsíce) také lékaři z dalších odborností, např. ambulantní specialisté, lékaři poskytující lékařskou pohotovostní službu, lékaři poskytující zdravotní služby na urgentním příjmu. Nově novela umožňuje všeobecné nebo dětské sestře se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí, v rozsahu stanoveném ošetřujícím lékařem v doporučení domácí péče (sestra v domácí péči) předepisovat vybrané zdravotnické prostředky (např. krycí a obvazový materiál, zdravotnické prostředky pro inkontinentní pacienty a pro pacienty se stomií, zdravotnické prostředky pro kompresivní terapii). Dosud měli tuto kompetenci výhradně lékaři.

U zdravotnických prostředků došlo k rozšíření seznamu hrazených zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění. Pojištěnci mají nově nárok na částečnou nebo úplnou úhradu (při splnění indikačních kritérií) některých zdravotnických prostředků, které dříve buď nebyly hrazeny vůbec, nebo byly hrazeny za jiných podmínek či v jiném rozsahu. Např. individuální terapeutická úprava sériově vyrobené obuvi, prostředky pro lokální kyslíkovou terapii, přibyly nové kategorie ortéz pro děti. U některých již dříve hrazených zdravotnických prostředků se úhrada přizpůsobila individuálním potřebám pojištěnců, dále došlo k navýšení úhrad u jednotlivých zdravotnických prostředků anebo ke zvýšení počtu hrazených kusů. Např. bílé hole – signalizační a orientační a červenobílé hole – pro hluchoslepé, rozšíření věkové skupiny (do 17 let) u brýlí a čoček pro korekci poruch zraku atd.

V neposlední řadě stojí za zmínku oblast očkování. Rozšiřuje se spektrum nepovinných očkování hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění a skupiny pojištěnců, kteří mají nárok na některá další očkování hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Nově mají hrazené očkování proti klíšťové encefalitidě lidé starší 50 let. Děti do jednoho roku mají nárok na vakcínu proti meningokokovým nákazám typu B, mezi prvním a druhým rokem na vakcínu proti meningokoku typu A, C, W, Y. Děti ve věku od dovršených 14 let do dovršených 15 let mají hrazenou vakcínu proti oběma typům meningokokových nákaz. Nárok na vakcínu proti chřipce pak nově mají zdravotníci a další odborní pracovníci ve zdravotnictví. Ve všech uvedených případech je aplikace očkovací látky uhrazena plně pojišťovnou poskytovateli a vakcína je poskytovateli hrazena do výše ekonomicky nejméně náročné varianty (pokud je vakcína dražší, hradí si doplatek pojištěnec).

Ke změnám dochází i v případě nepovinného očkování proti chřipce u osob nad 65 let věku a očkování proti lidskému papilomaviru, pokud je aplikace provedena mezi 13. a 14. rokem. V těchto dvou případech je z veřejného zdravotního pojištění nově plně hrazena kromě aplikace i očkovací látka. Tedy očkovací látky, které určí svým sdělením Ministerstvo zdravotnictví ČR, jsou hrazeny v plné výši bez doplatku pojištěnce.