Počet hospitalizovaných s infarktem klesl za deset let téměř o čtvrtinu

V roce 2021 bylo v nemocnicích hospitalizováno 8 455 klientů VZP ČR s infarktem myokardu. To je o 23 % méně než před deseti lety. Náklady na jejich péči ale stále dosahují jedné a čtvrt miliardy korun ročně. Z dlouhodobého hlediska také klesá počet zemřelých s touto diagnózou, rok 2021 byl v tomto ohledu ale výjimkou. Statistiku vydává Všeobecná zdravotní pojišťovna při připomenutí Světového dne srdce, který připadá na 29. září.

Počet pacientů hospitalizovaných s infarktem myokardu setrvale klesá, což zřejmě souvisí se zlepšující se preventivní léčbou a širokým využitím koronárních intervencí a operací. Nicméně, významnější pokles byl zaznamenám v průběhu covid-19. Odborníci tento fakt připisovali obavám pacientů spojeným právě s probíhající pandemií.

Dlouhodobě také klesá počet pacientů, kteří nemoci podlehli. Před deseti lety VZP ČR evidovala 70 úmrtí na 1 000 pacientů s touto diagnózou, v loňském roce jich bylo 63. Přesto se loňský rok z trendu statistiky vymyká. Meziročně totiž u něj došlo k nárůstu počtu úmrtí, a to z 58 v roce 2020 na loňských 63 na tisíc pacientů. Vliv na to mohla mít i pokračující pandemie koronaviru, kvůli které se lidé spíše stranili míst s větší koncentrací lidí. A chodili proto pozdě i k lékaři. „Bylo více pacientů, kteří se dostavili až v pozdní fázi infarktu myokardu, kdy již katetrizační léčba není příliš efektivní. Pozorovali jsme také častěji mechanické komplikace infarktu, jako jsou defekt komorového septa nebo ruptura myokardu. Tyto komplikace dnes díky dostupnosti časné katetrizační léčby vídáme jen zřídka“ popisuje MUDr. Marek Šramko, Ph.D. FESC, vedoucí Oddělení akutní kardiologie Kardiocentra IKEM.

Prevence kardiovaskulárních onemocnění, a tím i snižování rizika vzniku infarktu myokardu, je i jedním z cílů bonifikačního programu VZP PLUS – HYPERTENZE. „Prostřednictvím programu motivujeme lékaře, aby ve svých ordinacích aktivně monitorovali stav svých pacientů se zvýšeným krevním tlakem, prováděli vyšetření dle daných postupů, včas identifikovali možná rizika apod. Aktuálně se do něj zapojila více než třetina všeobecných praktických lékařů a ambulantních internistů a polovina ambulantních kardiologů,“ říká Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči.

Onemocnění srdce a cév patří k nejčastější příčinám úmrtí v Česku. „Akutní infarkt myokardu vzniká v naprosté většině případů náhlým uzavřením některé z tepen, které zásobují srdce krví, krevní sraženinou na prasklém sklerotickém plátu. Typickým projevem je náhle vzniklá tlaková bolest za hrudní kostí, která může ale nemusí vyzařovat do levé ruky nebo do čelisti a je často spojena s opocením a pocitem slabosti. Někdy se jedná i o bolest mezi lopatkami nebo v nadbřišku. Pokud taková bolest trvá déle než 20 minut, měli by lidé zavolat záchrannou službu,“ dodává prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., FESC, přednosta Kardiocentra IKEM.

Velká část těchto chorob souvisí s nezdravým životním stylem, především s nedostatkem pohybu, obezitou, kouřením a nezdravou stravou. VZP proto podporuje své klienty v zodpovědném přístupu ke svému zdraví, na prevenci kardiovaskulárních onemocnění jen vloni poskytla pojištěncům víc než 110 milionů korun. Patří mezi ně mj. příspěvek na pohyb pro děti i dospělé, kde dětem do 1 roku věku VZP nabízí 500 Kč např. na vaničkování nebo plavání kojenců, dětem od 1 roku 800 Kč na pravidelnou pohybovou aktivitu organizovanou školským nebo mimoškolským zařízením. Dospělí zase mohou zažádat o 500 Kč taktéž na pravidelnou sportovní aktivitu, např. na permanentky, členské příspěvky atd.

Náklady VZP ČR vynaložené na péči pacientů s infarktem myokardu v průběhu let de facto stagnují, resp. oscilují kolem 1,2 miliardy ročně.

Počet hospitalizovaných s infarktem myokardu a náklady na jejich péči