Počet klientů VZP nemocných se žloutenkou se v meziročním srovnání snížil o 10 procent

Hepatitidou, která je často označována jako nemoc špinavých rukou, se lze nakazit prakticky kdekoliv a velmi dobře se šíří v kolektivech. Ročně tak onemocní stovky lidí a někteří o tom ani nevědí. V roce 2020 se léčilo s hepatitidou o 1 209 klientů VZP méně než v roce předchozím. Celkově se s různými formami žloutenky léčilo 11 562 nemocných a náklady na péči o ně činily 846,1 milionu Kč. Nejvíce pacientů trápí chronická virová hepatitida, kterou mělo 9 438 nemocných. Jejich léčba stála pojišťovnu 830,8 milionu Kč. VZP zveřejňuje tyto údaje při příležitosti Světového dne hepatitidy, který připadá na středu 28. července.

Vývoj počtu nemocných s různými typy hepatitidy a náklady na jejich léčbu*

*Nejedná se jen o nemocné, u nichž byla zjištěna choroba v příslušném roce, ale o všechny pacienty, kteří se v daném období léčili.
**Součet pacientů ve všech uvedených skupinách neodpovídá celkovému počtu pacientů s libovolnou diagnózou – u některých nemocných lékaři zjistili více typů hepatitidy.

V následující tabulce jsou uvedeny počty pacientů, klientů VZP, kteří se léčili v loňském roce se žloutenkou v jednotlivých krajích. Nejvíce jich bylo v Praze, přes 2,5 tisíce, a v Ústeckém krajis, bezmála 2 tisíc. Naopak nejlépe na tom byly kraje Olomoucký a Zlínský s 215 a 321 nemocnými.

Počet klientů VZP nemocných hepatitidou a náklady na jejich léčbu v jednotlivých krajích za loňský rok*

*Nejedná se jen o nemocné, u nichž byla zjištěna choroba v příslušném roce, ale o všechny pacienty, kteří se v daném období léčili.
**Součet pacientů ve všech uvedených skupinách neodpovídá celkovému počtu pacientů s libovolnou diagnózou – u některých nemocných lékaři zjistili více typů hepatitidy.

Hepatitida, též známá jako žloutenka, protože se často projevuje zežloutnutím kůže či bělma, je závažné onemocnění jater, které může skončit i smrtí. Nejčastější příčinou onemocnění je virová infekce, dále může být způsobena chemickými látkami (i léky), alkoholem, vrozenými vadami nebo imunitním systémem pacienta. Medicína rozlišuje několik forem žloutenky, které se označují písmeny abecedy v pořadí, jak byly objeveny: viry hepatitidy A, B, C, D, a E. K nejnebezpečnějším typům patří hepatitidy B a C. U obou rozlišujeme formu akutní a chronickou.

Akutní infekce hepatitidy B i C může trvat až 6 měsíců. Během této fáze jsou nakažení jedinci schopni přenést virus i na další osoby. Kromě zežloutnutí očního bělma a kůže, které se ne vždy objeví, bývají příznaky akutní infekce značně nespecifické a lze je snadno zaměnit s příznaky celé řady odlišných chorob.

Pokud je osoba pozitivní na virus hepatitidy déle než 6 měsíců, trpí chronickou infekcí. S tím souvisí také nutnost provést transplantaci jater, která při jejich selhávání představuje život zachraňující lékařský zákrok. Problémem zůstává trvalý nedostatek dárců. Většina lidí s chronickou hepatitidou nemá příznaky žádné nebo obdobně jako u akutní formy pouze nespecifické. Nakažení mohou šířit virus na ostatní. I proto je nutná prevence, k níž patří mimo jiné důkladné mytí rukou, oplachování ovoce a zeleniny před konzumací anebo očkování.

Lékaři doporučují očkování u hepatitid typu A a B. Svým klientům VZP přispívá na tato očkování z fondu prevence – dětem do 18 let na typ A (proti typu B jsou chráněné povinnou hexavakcínou) a dospělým na oba typy včetně jejich kombinace. Proti hepatitidě typu C není možné očkování, ale moderní medicína umí tuto nákazu úspěšně léčit.