Foto: PxHere
Rakovina slinivky břišní patří k nejzákeřnějším nádorovým onemocněním současnosti. Často dlouho probíhá skrytě a první zřetelnější potíže přicházejí až ve chvíli, kdy jsou možnosti léčby omezené. V České republice si tato diagnóza každý rok vyžádá téměř 2 200 životů a data ukazují, že počet nemocných i náklady na jejich léčbu postupně rostou.
Přestože nejde o nejčastější typ rakoviny, lékaři ji považují za jednu z nejnebezpečnějších. V letech 2018 až 2022 tvořila rakovina slinivky pouze zhruba 2,5 procenta všech nově zachycených zhoubných nádorů, ale podílela se na osmi procentech všech úmrtí na nádorová onemocnění. To je výrazně více, než by odpovídalo jejímu výskytu a dobře to ukazuje, jak obtížně se léčí.
Proč je rakovina slinivky tak zákeřná
Slinivka břišní je relativně malý orgán ukrytý hluboko v dutině břišní za žaludkem. Měří přibližně patnáct centimetrů a má dvě zásadní úlohy. Produkuje enzymy, které pomáhají trávit tuky, bílkoviny a sacharidy, a zároveň vytváří hormony, jako je inzulin, které pomáhají udržovat stabilní hladinu cukru v krvi. Když slinivka onemocní, projeví se to na celém organismu, od rozvoje cukrovky až po vznik zhoubného nádoru.
Rakovina slinivky vzniká ve chvíli, kdy se buňky tohoto orgánu začnou nekontrolovaně množit a prorůstat do okolních tkání. Právě umístění slinivky a povaha nádoru jsou důvodem, proč se nemoc včas nepozná. V počátečních fázích většinou nevyvolává žádné typické příznaky a pacient nemá důvod vyhledat lékaře.
Odborníci upozorňují, že podle samotných obtíží nelze nádor slinivky v rané fázi spolehlivě odhalit. Nádory se mohou objevit v různých částech slinivky a někdy rostou tak, že se projeví až ve chvíli, kdy zasáhnou jiný orgán. Typickým příkladem je situace, kdy nádor utlačí žlučovod, což vede k tomu, že nemocný náhle zežloutne. Ani to ale není pravidlem a u většiny pacientů se první příznaky objevují pozdě. Patří mezi ně bolest břicha a zad, úbytek hmotnosti, nevolnost, celková slabost nebo žloutenka.
K vyššímu riziku onemocnění přispívá několik faktorů. Patří sem hlavně kouření, dlouhodobé záněty slinivky, cukrovka, nadváha a také dědičné předpoklady. U části pacientů se nádor vyskytuje opakovaně v jedné rodině nebo v kombinaci s jinými dědičnými nádorovými syndromy.
Třetina Čechů se bojí rakoviny a odkládají vyšetření. Včasný screening přitom zachraňuje životy
Právě u lidí s vysokým rizikem se lékaři snaží nemoc zachytit dříve, než začne působit potíže. Česká gastroenterologická společnost proto vytvořila celostátní systém sledování osob, které mají k rakovině slinivky výrazně vyšší dispozice. Do programu jsou zařazeni lidé s prokázanou genetickou zátěží nebo ti, u nichž se nádor slinivky vyskytuje ve více blízkých příbuzných.
Tito pacienti absolvují jednou ročně endoskopickou ultrasonografii a magnetickou rezonanci. Jde o vyšetření, která dokážou odhalit i velmi malé útvary, které ještě nevyvolávají příznaky. V rámci tohoto programu bylo vyšetřeno 187 zcela bezpříznakových osob a u tří z nich lékaři našli nádor slinivky. Jeden z těchto nádorů byl adenokarcinom zachycený v takové fázi, že mohl být úspěšně chirurgicky odstraněn. Dva další neuroendokrinní nádory jsou pod pečlivým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že nádory diagnostikované v bezpříznakovém stádiu mají výrazně lepší prognózu než ty, které se odhalí až při rozvoji potíží.
Co ukazují česká data a jak zapadáme do evropského obrazu
V českém systému veřejného zdravotního pojištění představuje rakovina slinivky břišní stále větší zátěž. U Všeobecné zdravotní pojišťovny se s touto diagnózou v roce 2024 léčilo 4 377 klientů. Pro srovnání, v roce 2022 to bylo 4 178 osob a v roce 2023 pak 4 248.
Spolu s počtem pacientů rostou i náklady na léčbu. VZP za ni v roce 2022 zaplatila přibližně 423 milionů korun. O rok později už to bylo téměř 467 milionů a v loňském roce přes 483 milionů korun. Za tři roky tak došlo k nárůstu zhruba o čtrnáct procent.
Zdravotní pojišťovna upozorňuje, že ačkoli nejde o onemocnění, které by postihovalo největší počet jejích klientů, právě kvůli své zákeřnosti patří mezi nejvážnější diagnózy. Zástupci VZP dlouhodobě vyzdvihují význam včasného záchytu a připomínají, že u jiných nádorů se díky systematickým screeningovým programům daří zachraňovat životy ve velkém. Týká se to například rakoviny prsu, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku, prostaty nebo plic, kde jsou preventivní programy v běhu a pojišťovna je aktivně podporuje.
U rakoviny slinivky zatím plošný screening neexistuje. Možnosti jsou omezené právě na sledování úzké skupiny lidí s vysokým rizikem a na důkladné vyšetření u pacientů, u nichž se objeví podezřelé potíže. O to více se zdůrazňuje význam zdravého životního stylu a včasné návštěvy lékaře při neobvyklých obtížích.
Ani v evropském měřítku nejde o zanedbatelný problém. Podle Světové zdravotnické organizace se v evropském regionu každý rok objeví přibližně 4,6 milionu nových případů rakoviny a okolo 2,1 milionu lidí na ni zemře. Zhruba pětina těchto úmrtí připadá na rakovinu plic. Následuje rakovina tlustého střeva a konečníku s podílem dvanáct procent, rakovina prsu se sedmi procenty, rakovina slinivky se šesti procenty a rakovina žaludku s podílem 5,7 procenta.
Rakovina slinivky břišní tak sice nepatří k nejčastějším nádorům, ale v žebříčku příčin úmrtí na rakovinu je velmi vysoko. Masarykův onkologický ústav, jedno z hlavních center specializovaných na nádory slinivky v České republice, uvádí, že více než pět let od stanovení diagnózy přežije pouze přibližně 7 až 9 procent pacientů. Většina nemocných tedy na toto onemocnění nakonec zemře.
Téma rakoviny slinivky se proto dostává do popředí zejména v souvislosti se Světovým dnem boje s rakovinou slinivky břišní, který připadá na 19. listopadu. Lékaři i pacientské organizace při této příležitosti připomínají, že i když současná medicína nedokáže toto onemocnění zcela zkrotit, včasnější diagnostika a pečlivé sledování rizikových osob mohou šance nemocných výrazně zlepšit.
Pro běžnou populaci z toho plyne několik jednoduchých, ale důležitých doporučení. Nekouřit, udržovat si zdravou tělesnou hmotnost, léčit včas cukrovku a záněty slinivky a nepodceňovat neobvyklé potíže, zejména pokud se objeví kombinace bolesti břicha, váhového úbytku a celkového únavového syndromu. A v rodinách, kde se nádor slinivky nebo jiné vzácnější nádory opakují, má smysl poradit se s odborníky na genetiku a specializovanými pracovišti.
Slinivka je na první pohled nenápadný orgán. Bez její správné funkce ale naše tělo nedokáže zpracovat přijatou potravu ani udržet stabilní hladinu cukru v krvi. Péče o ni proto není abstraktním zdravotním doporučením, ale podmínkou pro zachování dobrého zdraví i kvality života.
Zdroj: VZP
