Zdravotní pojišťovny varují před návrhem úhrad ze strany Ministerstva zdravotnictví České republiky

Zdravotní pojišťovny sdružené ve Svazu varují před návrhem úhrad ze strany Ministerstva zdravotnictví České republiky pro následující rok. Hospodaření by bylo už počtvrté deficitní, přičemž pokrytí z rezerv už v budoucnu nebude možné. Navíc plán výrazně, zhruba o 12 miliard, podhodnocuje náklady, které reálně budou. To vše může vést na přelomu let 2024 a 2025 ke kolapsu celého systému financování veřejného zdravotnictví.

„Od roku 2016 jsou celkové náklady dvojnásobné, protože rostou výrazně rychleji než ekonomika i inflace. Paradoxně ale s náklady nestoupá dostupnost ani vnímaná kvalita, což ukázal náš loňský průzkum,“ popisuje stav věcí Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven. „Systém by si mohl na příští rok dovolit navýšení plateb o cca 5 % a na tom se také pojišťovny s některými segmenty dohodly, ministerstvo ale naplánovalo navýšení skoro o dvojnásobek. Měli bychom se k oněm původním pěti procentům vrátit,“ dodává.

Plánované příjmy dle ministerstva zdravotnictví mají činit v příštím roce celkem 499,5 mld. Kč, výdaje 507,8 mld. Kč. Svaz zdravotních pojišťoven (SZP ČR) odhaduje reálné výdaje na 520 mld. Kč. Zůstatky na základních fondech rychle klesají a na rezervních fondech pojišťoven činí zhruba 6 mld. Kč, ty by nepokryly ani plánovaný deficit, natož ten reálně očekávatelný. Poslední, ale také jen jednorázovou finanční pomoc mohou částečně představovat zbytky úspor z provozu.

Nejvyšší nárůsty zdrojů a nákladů zaznamenal systém od roku 2020 v souvislosti s covidem, tyto náklady zde už ale zůstaly. Předchozí navýšení pokrývalo opakované jednorázové zvýšení plateb za státní pojištěnce, což už v roce 2024 vzhledem k zákonem dané valorizaci nebude možné. Pokud tedy má přijít stabilizace systému veřejného zdravotního pojištění i na výdajové straně, rok 2024 je poslední, kdy tak lze učinit.

Peníze „navíc“, které přitékají do systému, směřují zejména k nemocnicím, což se v hospodaření zejména státních nemocnic projevuje značnými finančními rezervami. I proto se SZP ČR domnívá, že tak vysoké nárůsty úhrad nejsou nyní nutné. Roste také nákladnost centrové péče a dalších prioritních segmentů, u nichž ale chybí měřitelné ukazatele výsledků a vazba úhrad na ně.