Malá bulka na krku umí působit nenápadně. Někdy jde o zcela neškodnou změnu, jindy o první viditelný signál potíží, které si zaslouží rychlou pozornost. Právě na rozlišení těchto situací se zaměřuje ORL klinika Pardubické nemocnice, která se dlouhodobě věnuje diagnostice onemocnění hlavy a krku, vyšetřování krčních uzlin i moderní, šetrné léčbě nezhoubných uzlů štítné žlázy. Přednosta kliniky Jan Vodička o tom mluví také v podcastu V oranžovém křesle a popisuje, kdy zpozornět a jaké možnosti dnes medicína nabízí.
Uzly štítné žlázy: typické příznaky a první vyšetření
Uzly ve štítné žláze se často ozvou jednoduše. Člověk si všimne hmatatelné bulky, může cítit tlak na krku, někdy překáží i při polykání nebo při otáčení hlavy. V praxi bývá prvním, kdo změnu zachytí, praktický lékař. Následuje ultrazvuk, který umí napovědět, odkud zduření vychází. „Ultrazvuk pomůže rozlišit, zda se jedná o změnu ve štítné žláze, nebo například o zvětšenou krční uzlinu,“ vysvětluje Jan Vodička.
Pokud ultrazvuk ukáže, že jde o uzel ve štítné žláze, přebírá klíčovou roli endokrinolog. Ten doplní podrobnější vyšetření a podle nálezu provede i odběr vzorku z uzlu, aby se potvrdilo, zda je změna nezhoubná. Teprve když je jasné, že nejde o zhoubný proces, dá se bezpečně uvažovat o dalších krocích. V situaci, kdy uzel roste a začíná působit potíže, přichází na řadu i šetrnější alternativa k operaci, radiofrekvenční ablace.
Radiofrekvenční ablace: léčba bez operace a bez hospitalizace
Radiofrekvenční ablace patří mezi metody, které se snaží problém vyřešit s co nejmenší zátěží pro pacienta. ORL klinika Pardubické nemocnice je jedním z pouhých tří pracovišť v České republice, kde se tato léčba uzlů štítné žlázy provádí.
Princip je poměrně přímočarý. Do uzlu se zavede tenká jehla a na jejím konci vzniká přesně cílené teplo. Cílem není uzel chirurgicky odstranit, ale změnit jeho strukturu tak, aby se postupně stáhl. „Pacienta uzlu chirurgicky nezbavíme, ale uzel přeměníme v jizvu, která se stáhne, zmenší a přestane tak pacienta obtěžovat,“ popisuje přednosta kliniky.
Velkou výhodou je šetrnost výkonu. Nevyžaduje celkovou anestezii ani hospitalizaci a současně se dbá na maximální ochranu okolních struktur, tedy cév i nervů, které ovládají hlasivky. Metoda je určená především pro pacienty s prokazatelně nezhoubným uzlem, u něhož už proběhlo cytologické vyšetření. Často jde o cystická zduření, kde je riziko zhoubného onemocnění minimální.
V praxi může být radiofrekvenční ablace přínosem i pro velmi staré pacienty nebo pro ty, u nichž by celková narkóza znamenala výrazné riziko. „Ošetřovali jsme i osmdesátiletého pacienta, u kterého by celková narkóza představovala velké riziko, a z výkonu profitoval,“ uvádí Jan Vodička. Návrat k běžným činnostem bývá rychlý, často v řádu několika dnů.
Ne vždy je na vině štítná žláza: krční uzliny vyžadují pečlivost
Bulka na krku ale zdaleka nemusí souviset se štítnou žlázou. Velmi často jde o zvětšené krční uzliny. Ty reagují na záněty a infekce, což je nejběžnější scénář, jenže mohou být i projevem nádorového onemocnění. Proto je důležité nepodcenit vyšetření a nepřeskočit krok, který rozhoduje o dalším postupu. „Naším cílem je rozhodnout, zda jde o zánětlivé onemocnění, nebo o nádor,“ říká Vodička.
Rozhodnutí obvykle nevzniká v izolaci jednoho pracoviště. Diagnostika se opírá o spolupráci ORL lékařů s radiology a podle situace také s infektology, onkology a hematology. Zvlášť obezřetně se přistupuje ke zduření v nadklíčkové oblasti, které vyžaduje velmi důkladné došetření.
U nádorů hlavy a krku hraje čas zásadní roli
Pokud zduření přetrvává déle než dva až tři týdny, zvětšuje se a zároveň nereaguje na léčbu, je na místě rozběhnout komplexní diagnostiku. Moderní zobrazovací metody dnes dokážou s poměrně vysokou přesností odhadnout, zda nález odpovídá zhoubnému procesu. A právě rychlost je v těchto situacích zásadní. „Čím dříve se pacient dostane k diagnóze a léčbě, tím lepší bývá výsledek,“ zdůrazňuje přednosta ORL kliniky.
V Pardubické nemocnici ročně diagnostikují zhruba dvacet až čtyřicet pacientů, u nichž se nádory projeví právě zduřením na krku. O to důležitější je, aby podobný příznak nezůstal bez povšimnutí a aby se postupovalo systematicky, krok za krokem, od základního rozlišení původu zduření až po cílenou léčbu.
Foto: Nemocnice Pardubického kraje | Zdroj: Nemocnice Pardubického kraje
