Změna zdanění mezd a příspěvek zaměstnavatele na pojištění a penzi. Vyplatí se ještě?

Začátek roku 2021 s sebou přinesl pozitivní změny, které udělají radost hlavně zaměstnancům. Už na únorové výplatní pásce totiž uvidí vyšší částku, protože od 1. ledna došlo u většiny lidí ke zvýšení čisté mzdy. Může za to zrušení superhrubé mzdy, změna výše sazby daně podle výše platu, ale i nová výše slevy na poplatníka. Úspora mzdových nákladů plynoucí z příspěvků na penzijní či životní pojištění zaměstnanců ale nadále dokáže potěšit zaměstnavatele i zaměstnance. Až do výše 50 tisíc korun ročně se totiž příspěvky nijak nedaní. Oběma stranám se proto tento zaměstnanecký benefit vyplatí víc než zvýšení platu o stejnou částku měsíčně.

„Rozhodně se zeptejte svého zaměstnavatele, jestli přispívá na spoření na penzi nebo na životní pojištění. Nadále totiž platí, že ušetřit můžete oba. A vy si navíc díky vyššímu pravidelnému příspěvku můžete snadněji zajistit spokojenou budoucnost,” vysvětluje Milan Tomášek, manažer investic a penzí NN Penzijní společnosti.

O kolik je příspěvek na životní pojištění nebo penzi výhodnější než vyšší plat:

(Modelový příklad úspory mzdových nákladů společnosti o 10 zaměstnancích při průměrné hrubé mzdě 25 000 Kč.)

Zdroj: NN pojišťovna a penzijní společnost

Tím však výčet výhod penzijního spoření nekončí. „V loňském roce si vlivem okolností hodně lidí uvědomilo, jak důležité je mít rezervu a nespoléhat se jen na pomoc státu. Ten navíc spoření na penzi podporuje v případě, že si měsíčně přispíváte alespoň 300 Kč. Ke každému vašemu příspěvku získáte navíc finanční bonus ze státní kasy,” dodává Tomášek. Výše těchto státních příspěvků se odvíjí od výše měsíční platby účastníka. Nejvýhodnější je spořit si alespoň 1 000 Kč měsíčně a získat tak za rok od státu navíc 2 760 Kč.

Kolik lze získat od státu při pravidelném spoření na penzi:

Zdroj: NN pojišťovna a penzijní společnost

V dlouhodobém horizontu, na který je pravidelné spoření v penzijních fondech zaměřeno, mohou tyto státní příspěvky v součtu udělat nemalý rozdíl. Zhodnocují se navíc stejně jako vlastní prostředky účastníka, včetně příspěvků zaměstnavatele. Okamžitý benefit pak spoření na penzi přináší ve formě daňového zvýhodnění. Na nejvyšší možný daňový odpočet 24 tisíc korun ročně dosáhne ten účastník, který si každý měsíc odkládá na penzi nejméně 3 000 Kč.

Daňové zvýhodnění vlastního příspěvku na spoření na penzi:

Zdroj: NN pojišťovna a penzijní společnost

Při tvorbě finanční rezervy na penzi se nevyplácí spěch, naopak klíčem k úspěchu je dlouhodobé a pravidelné spoření  se správnou volbou investiční strategie, která je dostatečně dynamická: „Díky této kombinaci se není třeba příliš obávat krátkodobých výkyvů na kapitálových trzích. Když totiž hodnota penzijních fondů klesá, klient nakupuje za stejné množství peněz více penzijních jednotek daného účastnického fondu. To se potom pozitivně projeví na výsledném zhodnocení vkladu. Z historie totiž víme, že trhy mají tendenci se po poklesech opětovně vracet na původní hodnoty a dlouhodobě růst,“ upozorňuje Tomášek s tím, že vhodné je preferovat penzijní fondy se zastoupením akcií, které díky dynamičtější strategii investování nabízejí vyšší potenciál zhodnocení.

Češi si podle průzkumu NN Penzijní společnosti uvědomují, že pro kvalitní prožití důchodového věku potřebují vedle pevného zdraví také dostatečné finanční zabezpečení. Zároveň oslovený reprezentativní vzorek české populace počítá s tím, že si důchod bude moct užívat v průměru do 80 let. „Málokdo si včas spočítá, že pokud chce jít do důchodu v 65 letech a na penzi podle svých představ potřebuje mít měsíčně k dispozici třeba 20 tisíc korun, nebude mu důchod od státu stačit, ale bude potřebovat vlastní úspory ve výši téměř milionu korun,“ vypočítává Milan Tomášek a doporučuje začít si co nejdříve spořit na vysněnou penzi s podporou státu i zaměstnavatele.