Náklady VZP na léčbu žloutenky se blíží miliardě, nejvyšší jsou u chronicky nemocných

Za první pololetí 2024 využilo příspěvek na vakcínu 13 tisíc klientů, tj.  stejný počet jako za celý rok 2022. Statistiku vydává pojišťovna v souvislosti se Světovým dnem boje proti hepatitidě, 28. června.

Hepatitida, nebo také lidově řečeno žloutenka, je zánětlivé onemocnění jater, které může být způsobeno různými faktory, včetně virů, alkoholu, drog, autoimunitních chorob a dalších toxických látek. Existuje několik hlavních typů virové hepatitidy, které jsou označovány jako hepatitida A, B, C, D a E. Každý typ má své specifické vlastnosti, způsoby přenosu a dopady na zdraví. Pacienti nejčastěji trpí chronickými formami hepatitidy. V případě VZP ČR to vloni bylo cca 10 000 klientů. Nejvíc meziročně přibylo nakažených hepatitidou E, pojišťovna evidovala 600 takových pacientů, tj. dvakrát více než v roce předchozím.

 Počet klientů VZP, kteří se léčili s různými druhy hepatitidy

Kdy pomáhá očkování

Proti hepatitidě typu C, D a E není možné očkování. To naopak lékaři doporučují u hepatitid typu A a B. Na toto očkování VZP ČR svým klientům přispívá z fondu prevence až 1 000 Kč (děti jsou proti hepatitidě typu B chráněné povinnou hexavakcínou). V loňském roce čerpalo tyto příspěvky přes 19 tisíc klientů a VZP jim vyplatila 9,6 milionu korun. Ze statistiky VZP ČR jasně vyplývá, že zájem o očkování opět narůstá, což potvrzují i průběžná čísla z prvního pololetí letošního roku.

Počet žádostí o příspěvek na očkování proti hepatitidě (A, B, A/B)

* v roce 2024 došlo k navýšení příspěvku na očkování pro děti z 500 Kč na 1 000 Kč

Z veřejného zdravotního pojištění je hrazeno očkování proti žloutence typu B zdravotníkům zejména těch oborů, kde hrozí zvýšené riziko přenosu choroby. Patří sem například jednotky intenzivní péče, pracoviště chirurgických oborů, interní oddělení, infekční oddělení, laboratoře a mnohá další. Hrazeno je také studentům lékařských fakult, zdravotnických škol a všem členům integrovaného záchranného systému apod.

Typy a formy žloutenky

Žloutenka typu A, které se říká nemoc špinavých rukou, se šíří zejména při špatné hygieně. Typ B se přenáší krví a tělesnými tekutinami – rizikovými faktory jsou zejména injekční aplikace drog či promiskuita. Hepatitida C je nejrizikovější typ žloutenky, přenáší krví, nejčastěji se jí nakazí uživatelé drog. Hepatitida E se přenáší zejména nedostatečně tepelně upraveným vepřovým masem. Inkubační doba se pohybuje podle typu hepatitidy od 14 do 180 dní.

Typickými příznaky žloutenky je žluté zbarvení pokožky, očního bělma a někdy i dalších tkání. Dále pak únava a slabost, bolest břicha, nevolnost, ztráta chuti k jídlu či tmavá moč. Pokud infekce trvá déle než 6 měsíců, může akutní žloutenka přejít v chronickou. Dlouhodobá infekce hepatitidy, tzn. déle než 6 měsíců, může vyvolat cirhózu nebo nádor jater. Klinicky ale může být takový pacient zcela bez příznaků a nemoc může být zjištěna zcela náhodně, anebo až když dojde ke zdravotním komplikacím. Do chronicity může přejít hepatitida B a C.

Akutní hepatitida se většinou léčí klidem na lůžku, jaterní dietou se mírní příznaky onemocnění (teplota, zvracení). Léčba trvá zhruba 2 týdny. Chronická virová hepatitida se léčí antivirotiky. U virové hepatitidy C trvá léčba obvykle 2 až 3 měsíce. U chronické virové hepatitidy B je léčba většinou celoživotní.