Při pojištění dlouhodobé péče nejde jen o peníze. Češi by chtěli i servis

Podle aktuálního průzkumu České asociace pojišťoven by o pojištění dlouhodobé péče při ztrátě soběstačnosti stálo 53 % Čechů. Zahrnovat by podle respondentů mělo jak terénní a mobilní sociální služby nebo zajištění místa v zařízení, tak i poradenství. Právě nesoběstačnosti ve stáří se přitom bojí nejvíce dotázaných. Očekávají totiž finanční problémy, odkázání na péči ostatních i to, že budou na obtíž.

Z rizik, které nás mohou potkat, mají Češi největší obavy z toho, aby ve stáří nebyli na obtíž svému okolí. Takové situace se podle aktuálního průzkumu České asociace pojišťoven obává 73 % populace. I proto by více jak dvě třetiny z nich uvítaly možnost se pro tento případ pojistit. „Prognózy demografického vývoje jsou neúprosné, do 40 let by se mohlo v nějakém stupni nesoběstačnosti ocitnout přes milion Čechů. Pojištění pro tento případ by jim mohlo přinést dodatečné prostředky na péči.,“ vysvětluje Jan Matoušek, ředitel České asociace pojišťoven.

Nesoběstačnost je velkou finanční zátěží

Téma nesoběstačnosti diskutuje Česká asociace pojišťoven již dlouho. Podle analýz a průzkumů totiž představuje taková situace velkou zátěž nejen pro jedince, ale i pro celou rodinu. „Drtivá většina populace považuje za správné ponechat péči o nemohoucí na rodině. To s sebou samozřejmě nese zvýšené nároky nejen na psychiku, ale také na čas a peněženku. Češi náklady na péči o nesoběstačného rodinného příslušníka odhadují v desítkách tisíc, někteří předpokládají, že překročí dokonce hranici 40 tisíc,“ upřesňuje Jan Matoušek. Časová náročnost takové péče pak nezřídka přiměje pečující osobu k přerušení ekonomické aktivity, čímž se finanční situace ještě zhoršuje. Podle propočtů ČAP by za 15 let mohlo být vázáno péčí o nesoběstačné rodinné příslušníky odhadem 160 tisíc osob, tedy cca 3 % práceschopného obyvatelstva.

Potřebujeme služby i jistotu umístění

Podle aktuálního průzkumu by tak o pojištění dlouhodobé péče stálo 67 % Čechů. „Oproti roku 2021 je zde znatelný růst zájmu, o 16 procentních bodů. Nejvýznamněji vzrostl zájem o pojištění sebe a partnera, především u starších respondentů,“ upřesňuje Jana Hamanová, ředitelka výzkumné agentury SC&C, která průzkum pro ČAP realizovala.

Zásadní vlastností takového pojištění by pak podle průzkumu mělo být zajištění terénní či mobilní služby – potřebuje je 49 % respondentů a jen 5 % je považuje za zbytečné. Důležité je i zabezpečení místa v pobytovém zařízení, které chce 46 % dotázaných. „V systému sociálních služeb je již dnes podle odhadů převis poptávky nad nabídkou 20–40 %. Chybí tak desetitisíce míst. Se soukromým připojištěním by přišly peníze na jejich rozšíření,“ doplňuje Petr Jedlička, pojistný analytik České asociace pojišťoven.

Rada nad zlato

Nejen péče, ale i návodná pomoc je pro Čechy důležitou součástí pojištění dlouhodobé péče. Poradenství, jak postupovat v případě nesoběstačnosti, by chtělo 41 % respondentů, asistenci při zajištění státního příspěvku na péči pak 40 %. V obou případech je navíc jen kolem 5 % těch, kteří takovou službu považují za zbytečnou. Přibližně polovina dotázaných pak sice takovou službu momentálně nepotřebuje, nicméně by přesto ocenili, pokud by byla součástí pojištění. „Podle výzkumů o své blízké pečuje až pětina populace, s uvedenými s prognózami to bude stále více. To, že aktuálně nějakou službu nepotřebuji tak neznamená, že pro mě nebude přínosem někdy v budoucnu. Češi si to zjevně uvědomují,“ doplňuje Jan Matoušek a dodává: „Stát samozřejmě v této situaci finančně vypomáhá, třetina respondentů ale vůbec netuší, v jaké výši se jeho podpora pohybuje, ostatní spíše odhadují.“ Státní příspěvek v průměru podle Čechů činí 8 700 korun.

Nejméně by naopak Češi stáli o pomoc s administrativou, ale i tak ji za zásadní považuje třetina lidí a dalších 60 % ji uvítá jako součást pojištění.